=> And One - Military Fashion Show <=
„Kde se tu bereš,
co tu dělám já?
Hlava mě tak třeští!
Umírám?“
Umírám touhou.
Kdo k čertu jsi?
Na první pohled…
Jen tě políbit!
Svět kolem se točí dál,
náš časoprostor,
naše hra.
V dáli se mluví,
ale neslyšíš.
„Nikam nechoď.
Pojď prosím blíž.
Nejsem hrdina.
Snad chvílemi.
Teď ale sedím na zemi.
Z čela mi mohutně
crčí krev,
cítím vlastní slabý dech.
Hodný? Nejsem,
jen tě mám rád.
Víc si nechám na pozděj.
Nikomu to neříkej.
Nechtěl jsem nic,
a všechno mám,
směju se a nejsem sám.
Nebude to náhoda.“
Občas je lepší
vůbec nevědět.
Někdy ale osud
něco připraví.
„Kdybych to byl věděl,
když jsem vycházel…
Šel bych znovu.
Znovu sem.
Chtěl jsem být zlý,
je ze mě princ.
Už se můžeš začít smát.
Pak toho budeš litovat.
Ten polibek,
co změní svět.
Ještě jednou mi ho dej.
A zatím to neříkej.
Nejsladší
tajemství chci mít
aspoň chvíli. Chvíli žít
jen pro přítomný okamžik.
Od první chvíle,
prvních slov,
bráním se. A nejde to.
Láska je fakt čirý zlo!
Snažil jsem se,
jak jen to šlo.
A strašně se mi nechtělo
místo činu opustit.
Tam, kde jsi
u mě seděla
a mířila mi na srdce.
Už tam jsem tě chtěl políbit.
Nesmím být zlý,
teď už jsem princ.
Už se můžeš začít smát.
A pak mě zkus i milovat.
