Věci, který nevidím

=> Gorillaz - Let Me Out <=

Volám, kde jste kdo,
světe, planeto!
Bože, armádo,
co se nestalo?

Kde to neležím,
proč nebolí mě hlava,
proč všechno převracím
a nejsem schopna slova?

Přestala jsem se bát,
najednou přišla rána,
chtěla jsem utíkat
a krásné panorama

mě k tomu svádělo,
bylo to jako droga.
Teď ležím s hlavou
bolavou.

Zprava, zleva, nevidím,
balanc je ten tam.
Vyvažuju, jak se dá,
ale nejspíš dolů posvištím.

Chtěla jsem létat
a dotýkat se hvězd.
Našla jsem tebe.
A nechala se unést.

Chci se jenom přesvědčit,
jestli neblouzním.
I kdybych se snažila,
jsou věci, který nevidím.

Jeden krásný den,
který odvrátil můj zrak,
sluncem zalitý, to fakt
nemohlo být jen tak.

Do žil se dral adrenalin
a do hlavy žár,
realita, paralela,
něco mezi tím.

Byla bych se bránila,
jen nebylo čím,
jen nebylo čemu.
Pořád tomu nevěřím.

Měla to být lekce,
nebo jenom trapný vtip?
Kloužu, padám, mizím,
snad mi dole bude líp.

„Do průšvihu řítíš se,
ale to už nejspíš víš.
Tvůj problém je pořád v tom,
že jsou věci, který nevidíš.

Do průšvihu padáš,
chtělo by to něco říct.
V tuhle chvíli víme jen,
že nemůžeme zhola nic.

A taky nevěříme.“

Nechtěla jsem odbočit,
jen dál hrát naši hru.
Vždycky, když mi takhle je,
upínám se k hip-hopu.

Nechtěla jsem zakončit

jízdu v horkých plamenech.
Chtěla jsem jen zažít
vítr v zádech, ruce v pěst.

Zabojovat
a dotýkat se hvězd,
přestat se bát
a pak se nechat unášet.

Unášet do neznáma.