čtvrtek 6. července 2017

Zámky z patosu

=> Rag'n'Bone Man - Life in Her Yet <=

„Nebylo, bylo,
v pohádkách řekli by
„kdysi“.

Hledal jsem poklady,
toužil jsem si
plnit sny.

Trvalo věčnost,
než zjistil jsem, že
o to tu nejde.“

Fakt ne?

„Chtěl jsem se přiznat.
Dlouho to nešlo, až teď.
Už nejde jen tak stát
a nic neříkat.

Chci tě dojímat
tím, jak tě mám rád.
A na nic nemyslet.

Nebýt nad věcí,
prožít sladký žal.

Z patosu zámky se
staví fakt samy,
vždyť víš.

Čekání na červánky,
na svítání…“
Poslední soud.

„Na louce rozkvetlý
nesedět sám.
Ty krásy nespočítám.

Kolik jich bylo…
A kolik jich ještě smím mít?“

Zahalen iluzí,
s bolestnou grimasou.

„Už nejde jen tak stát,
na nic nemyslet
a nic neříkat.

S výdechem
dávám všechno všanc
včetně velkých snů.

Naposled.
Všechno vsadil bych
jenom na lásku.“

středa 5. července 2017

I když nevěří, zatím žije

=> Rag'n'Bone Man - Lay My Body Down <=

„Všechno, co jsem chtěl,
teď svírám v náruči.
A i když nevěří,
zatím žije, zatím dýchá.“

Kam se vytrácí
zázračná síla žít?
Jistojistě vím
jenom jedno.
Jenom to, že…

…že se zase řítím tam,
kde to sakra dobře znám.
V peklo věřím.

Dobře vím, jak vypadá.
Temnota a bezčasí.

„Šetři dech,
už neplakej.
Tvých slz už bylo dost.“

Šetřím dech,
neutíkám.
Nemá to budoucnost.

Je to blíž,
nemyslíš?
Nad hlavami.

„Mraky se
roztrhnou zas,
hvězdy se objeví.

V jejích očích strach,
když plynem na doraz
se léčí ze strachů,
který sílí. Ona šílí.

Srdce bušení,
tuší, tuší zlo.
Aby se nestalo,
rychle mizí.
Máme problém.“

Proč jsi nezmizel ty sám?
Víš, že smůlu přináším.
Já jsem problém.

„Dál ti ruku podávám.
Sílu na to, vílo, mám.

Šetři dech,
už neplakej.
Tvých slz už bylo dost.“

Toužím teď
jen v dešti stát.
Jenom tak pro radost.

Tančit s tebou,
s hudbou, bez ní.
Je to jedno.

„Obejmout
a utěšit.
Z pekla ji vyzvednout.“

Hraju a stále
nenacházím správný tón,
kterým to utnout,
který může vyniknout.

Dík, že jsi tady,
i když štěstí nenosím.

„Štěstí je blízko,
nejde ho minout.“

Zadrž dech,
když kloužu a
dolů se propadám.

„Šetři dech,
už neplakej.
Vždyť já tě uhlídám.“

Proměň noc
v jasný den,
vodu ve víno sladké.

„Šetři dech,
už neplakej.
Není to zas tak zlé.“