pondělí 22. července 2019

Nikdy nikde, nebo tady a teď

=> The Constellations - Black Cat <=

Ta černá kočka!
To je fakt moc.
Takový ten obligátní
nezvaný host.

Je tak černá
a právě odnáší to
všechno, co mi
dodnes ještě zbývalo.

Přechází přes cestu,
jako by se nedělo nic.
Levá, pravá, elegantně,
co víc říct?

Teď se podívala
a stačilo to.
Proklela mě, zadupala
šest, sedm stop.

Zatím se to nezdá,
ale moje šťastná hvězda
právě zhasíná a upadá.

Mám jen svoje triky.
Žádný podlézavý díky nikdy
neříkám a neskládám.

Tohle zvíře,
co sám čert chtěl,
kdo sem poslal tvora,
který předpověděl…

…moji zkázu!
Kdo si ji přál?
Tuším, mohlo jich být víc.
Každý chce být král.

Jenže trůn je jen jeden
a vždycky byl můj!
Vsadím ještě jednou, dvakrát,
vrátím se tam.

Jenže trůn je jen jeden
a zas bude můj.
Žádný černý kočky
nepustím do svých snů.

Máme milióny přání,
žádný odpovědi, zdání,
v hlavě pusto, otázky, šum.

Na co vsázeli jsme rádi,
to nás stejně nezachrání.
Zbývá jenom vodka a rum.

Tam, kde končí moje podvědomí,
kde to řídí světlo, tma a stín,
kde si hrají všichni duchové
a tančí na mé bolesti…

…kde se sejít jinde než právě tam?
Kam jinam se projít než ke hvězdám?
Co jinýho si přát než vidět
černou kočku po jejich cestě jít?

Rozhodně jít.

Tyhle starý jizvy…
Stačí kilometry rychlý jízdy
a úsměv vrátí se zpět.

Kde se cesty spojí?
Odpověď je jenom dvojí.
Nikdy nikde, nebo tady a teď.