=> Disturbed - The Sound of Silence <=
Moje milá temnoto,
proč tě cítím stále blíž?
Moc o sobě zatím nevíme,
o své síle jenom tušíme.
proč tě cítím stále blíž?
Moc o sobě zatím nevíme,
o své síle jenom tušíme.
A když přijdeš, svět se
rázem přetaví v deja vu.
A ticho protne výstřel.
rázem přetaví v deja vu.
A ticho protne výstřel.
Ten ticho protne, když se zdá,
že hvězda šťastná dopadá.
Že zářivější ještě nebyla.
Že nejlepší je právě tenhle čas.
že hvězda šťastná dopadá.
Že zářivější ještě nebyla.
Že nejlepší je právě tenhle čas.
Jenže temnota se
neptá, přichází. Zamrazí.
A na dotyk je hebká.
neptá, přichází. Zamrazí.
A na dotyk je hebká.
Stavět si domek z karet zas,
ne, děkuji, už nemusím.
Vítr foukne, on se kymácí,
srdce ještě pořád burácí.
ne, děkuji, už nemusím.
Vítr foukne, on se kymácí,
srdce ještě pořád burácí.
Hlava, ta se ale klidně
zastaví. V deja vu.
A zazní zvuk ticha.
zastaví. V deja vu.
A zazní zvuk ticha.
Na dopisním papíře
věta vedle věty vře.
Já tě dobře znám, a ty mě ne.
Stejně do kouta mě zaženeš!
věta vedle věty vře.
Já tě dobře znám, a ty mě ne.
Stejně do kouta mě zaženeš!
Jednou stane
se to věru naposled.
Pak zbude prázdno.
se to věru naposled.
Pak zbude prázdno.
Teď už známe tváře své,
jemně se jich dotkněme.
Pak se tebou nechám, temnoto,
obejmout a zničit jen proto,
jemně se jich dotkněme.
Pak se tebou nechám, temnoto,
obejmout a zničit jen proto,
že nechci šťastnou hvězdu
utrápit v bezhlavém deja vu.
Že chci jen zvuk ticha.
utrápit v bezhlavém deja vu.
Že chci jen zvuk ticha.