pátek 4. listopadu 2016

Zavolá a zavěsí

=> Moons of Mars - Take It Easy <=

Zmítá se a kymácí,
stále se však neztrácí.
Čekám jen, až spadne opona,
kdo vyjde zlý ze hry plný zla.

Řádila a běsnila,
mám strach, že začne
zas a znova.

Dokud dýchám, doufám,
že se prostě vypaří,
rozplyne a navždy ztratí
svoje síly.

Dokud dýchám, doufám,
že nakonec jen
zavolá a zavěsí
a beze slova navždy zmizí.

Smála se a plížila,
vsákla se mi přímo do krve.
Všechno bylo sluncem zalitý
a chvíli na to bylo hrozně zle.

Dokud dýchám, doufám,
že se prostě vytratí,
rozplyne a sejme ze mě
tyhle stíny.

Má poslední temná
hodina se nachýlí
a odbije a nebudu
ty stíny cítit.

Doufám, že už na mě
jaktěživa nepromluví,
nedýchne a nenavalí
další špíny.

Jenom si tak pustit žilou,
dokud nezmizí,
neskoná a má mysl
bude čistě jasná.

Koutkem oka ji
stále vidím
na kraji okenní římsy.