Blízcí, cizí (For A. M.)

=> Welshly Arms - Unspoken <=

Jediný čas a dvě místa.
Musel jsi mě přece slyšet, když
prosila jsem tenkrát ze všech sil.

„Ani slovo nepadlo.

Sám jsem se chtěl sklonit a něco říct.
Kdybych řekl, kde bych dneska byl?“

Tady.

„To tvý snění pěkně vymklo se z rukou.“
Beze sporu. Někdo mi chyběl.
V jediný čas, konečně na stejnym místě.
Po těch letech jinde.

„Snění, co ti přerostlo přes hlavu,
se kterým si sám nevím rady.“
Že jsi někdo jiný, nevadí.

Stačí, když tu budu moct být
a jenom tak se do konce hřát
na výsluní.

„To tvý snění… Asi tak tisíc vizí.“
Jenom jedna. A nezmizí. Nikdy.
Chtěla jsem být… Prostě zůstat tu s tebou.
„Tak teď sníme ve dvou.“

Blízcí, cizí. „Všechno nemusíš říkat.“
Tisíc vizí. A jediná trvá.
Nevyřčené zůstalo přání.
„Možná klame zdání.

Možná jsem to věděl.
Možná jsem jen nesměl.“