Werther a Gray

=> Grendel - Timewave Zero <=

Naivních veršíků bylo dost,
nejsem Hálek, abych psala
pro radost.

Naivních veršíků mám víc než dost,
nejsem z dávných dob pěvec,
abych pěla skvost.

V srdci mám zlost a je příjemná,
krvácí rány,
je doba zlá.

V srdci mám pýchu a čekám pád
a nečekám, že mě
svět bude mít rád.

Od dob, kdy Goethe Werthera zastřelil
a Gray se uviděl,
jsem realista, musím žít,
nemám na výběr.

Od dob, kdy smysly otupěly, jsem
pouhopouhým nástrojem,
Po mně přijde potopa.
Piju svůj pozdní sběr.

Teploměr zůstal na nule,
je mi podivně krásně
a bude zle.

Jen co se najdeš v obraze.
Tvář samá jizva
a ve hře vše.

V srdci mám zlost a je příjemná,
krvácí rány,
je doba zlá.

V srdci mi chybí pokora.
Víš, co mi můžeš,
světe? Ha!

Od dob, kdy Werther spánek zaměřil
a potom stiskl, prásk.
Dorian se vyděsil,
když obraz viděl,

od dob, kdy Werther sobě podlehl,
bezva, jenom houšť!
Zmrazme peklo, spalme zem!
Ať po mně zbyde spoušť!

Jsem stín, co prochází se polednem,
ze země zvedne se jen ten,
kdo má pýchy dostatek,
pokory ani špetku.

Smích, co všechny pěkně překvapil,
a střelná rána do čela,
bodnutí do zad, příteli,
tohle se zatraceně…

V záři reflektorů

=> Liquid Divine - Sojourner <=

„V záři světel a lamp
zemřít odmítám,
reflektor osvítil tvář,
na pódiu sám…

Na pódiu sám jsem stál,
do hlediště řval
a šťastný byl, vždyť…

Zavařil jsem osudu
na pořádný bolehlav,
na správném místě.

Zavařil jsem osudu,
myslím, žes to postřehla,
ve správný čas.

Kolik musí láska brát
a kam s ránem chodí spát?“
Má láska nespí.

„V záři reflektorů
zemřít odmítám.
V tónech tvojí hudby
zvolna pluju dál.

Zpečetil jsem předpověď,
čekám řádný soud
na správném místě.

Ve hře stínů a tmy
potácím se sny.

Ve hře pro bezcitný
dál už nechci hrát.
Ve správný čas…

Jen mě nechte ve vlnách
nadosmrti plout…
Ve správný čas…“

Na počátku výkřik byl,
utichl a temný splín
nám hrdlem protékal.

A pak reflektor
ozářil nám svět
a nenechal nás…

„Na kolena kdybych pad ´,
tisíckrát bych musel vstát…“
Láska nespí.