úterý 28. března 2017

Krasohled (for R. H.)

=> Flipsyde - Tower of Hollywood <=

Věřím na osudová setkání,
i když strach a hrůzu nahání
a pofidérně zní.
Za tohle dík.

Po prvním pohledu je
nasnadě řešení,
při druhém už nechápeš,
a nevěříš.
Má se to stát.

Chce se mi vykřičet,
že já tě nepotkat a nevidět,
byla bych jenom těžko tím,
pro co sama sebe mám

ráda až natolik,
že mě každá krize přebolí,
že odejde každý stín.
Odejdeš s ním?

Otoč se aspoň naposled!

Věřím ve spříznění duší
lidí, kteří
tolik let se neviděli
a pak se potkali.
A jasno měli. Není návratu.

Je to nezvratný,
stát se to mělo.
Tolik loučení a slz a chtělo
se mi mockrát křičet
„neodjedu“.

Svůj osud ale neošálím
a nepodvedu.

Jenom vrátit se zpět,
místo činu,
stálo nám to za to,
chci to zas!
A ty už jsi pryč.

Díváš se z oblohy
a určitě se bavíš.
Žádný strach,
žádný spěch.

Vpřed jeden krok,
zpátky pět.
Na společný písně dál
si tančíš pěkně zlehka sám…

Vím, že bys hrdý byl,
kdyby ses ještě jednou přesvědčil,
že jsem odešla,
a přesto s tebou zůstala.

Že jsi fakt někým byl
a že jsi pro mě hodně znamenal,
že tvoje slova přehrávám,
protože si na ně vzpomínám.

Podej mi svůj krasohled.

Tolik skel, tolik lásky.
Tolik polibků a slov, chci zpátky.
A ty se směješ shora.

Má duše spřízněná,
tohle jednoduše znamená,
že tě opustit nehodlám,
že díky tobě sama sebe ještě mám.

Že mě nepřesvědčí o pravdě
ani dáma s kosou, ani bůh.
Že zůstat v srdci znamená
žít.