Óda na rychlost (For L.T.W.)

=> ZHU - Faded <=

Prostě to vzdávám,
nerozumím slovům,
která říkáš…

Prostě to vzdávám,
nerozumím tomu.
Ty už taky vzlykáš.

Opona spadla,
není důvod hrát si,
pomáhat mi…

„Zase se zvedne.
Jen co oči otevřeš,
jen co vstaneš.“

Jak se vstává
s obličejem od prachu
a s krví v uších?

„Vím, ztuha.
Po těžkostech ale
rozzáří se duha.

Dohodneme příměří
a Ty hned brzdy stikneš?“

A ty mě chceš zastavit?
To vážně riskneš?

„Shodneme se na detailu,
že už je to vážný?“

Ty jsi tady šéf
a hlavně anděl strážný.

„Důrazně Tě varuju, že
překračuješ čáru.“

Možná brzy přijde čas
i na famfáru.

„Shodneme se na detailu,
že už je to vážný?“

Ty bys měl mít přehled
jako anděl strážný!

„Shodneme se detailu,
že už to má grády?“

Co chceš dělat? Otočit se
ke mně zády?

„Ještě je čas na příměří,
poslouchej mě, blázne.

Ani anděl jednou z toho
nevyvázne.

Ještě je čas na dohodu,
po dobrém to půjde.“

Můžu přidat, ale vy už
nezrychlujte.

„Ještě se dá zachránit
i celý Tvoje zdraví.“

Já chci zemřít mladá,
přesně tak, jak pravím.

Vzdávám to, vzdávám,
moje chyba, měla jsem
Tě vážně brát…

Teď Ti dávám
věčnou svoji duši.
To se někdy stává…

Už to vzdávám,
nevzlykej, dělal jsi všechno,
co jsi zvládal.

A někdy
je nad možnosti andělů
ochránit hvězdy.

„Nabízel jsem příměří
a varoval Tě mockrát.

Nevím, jestli zrovna takhle
chtělas vyhrát.

Teď tu můžu leda
polykat svý vlastní slzy.

Bylas odvážná
a osud? Ten byl drzý.“

Dovolím si konstatovat,
že to za to stálo.

K nirváně mi chybělo
jen takhle málo.

„A že ležíš dole v prachu,
to už je Ti jedno?“

Však oni mě najdou,
však oni mě zvednou.

„Ty jsi byla odvážná
a tohle osud trestá.“

V tomhle vždycky vynikal.
Laciná gesta.

„Co mám napsat do hlášení?
Že to bylo rychlý?“

Poetický, úžasný.
I zvony ztichly.

„Shodneme se aspoň v tom,
že akce byla čistá?“

Srdce bilo krásně rychle,
jsem si jistá.

„Shodneme se na detailu,
že sis o to řekla?“

Ber to, jako bych si k prosbě
ještě klekla…